Published in Lidové noviny. Text as published.
Když přijde na palčivé otázky českého pravopisu a češtiny obecně nejsme zvyklí obracet se na zahraniční odborníky. Nicméně britský bohemista amerického původu Neil Bermel nás svou knihou upozorňuje, že bychom se v tomto případě ignorováním mezinárodního úhlu pohledu velice ochudili. Jeho kniha Jazykovědné pravomoci, jazykové ideologie a metafory: České pravopisné války není pouhým historickým shrnutím pohnutých dějin sporů o český pravopis. Ukazuje, že záležitost tak triviální jako pravidla českého pravopisu nám může vyjevit mnoho zásadních skutečností o roli jazyka v našem osobním i společenském životě. Pravopis a jazyk obecně nás vymezují jako jednotlivce přináležící k různým skupinám, národům, a pomáhá nám cítit se sebou samými a ukázat, kým jsme a kým nejsme. Bermelova kniha nám ale připomíná, že přes všechny místní odlišnosti, jazyk a to jak s ním zacházíme sahá do samého jádra našeho individuálního i kolektivní bytí. Českou pravopisnou reformu vidí jen jako jednu z mnoha a srovnává ji s reformami v Německu, Švédsku, Rusku a v Azerbajdžánu, kde se v devadesátých letech změnil celý abecední systém. Všechny tyto pokusy se na povrch lišily přístupem i konečným „úspěchem" ale měly společnou snahu o změnu jazyka k národnímu sebeobrazu. Stejně tak jazykové reformy odrážejí národní představy o povaze jazyka, které se skrývají pod mnoha metaforami, na kterých zakládáme své veřejné debaty. Obzvláště u nás populární je přirovnávání jazyka k „nástroji dorozumívání", které se nám zdá tak přirozené, že si ani neuvědomujeme, že za jeho kořeny v našem povědomí vděčíme popularizačnímu působení nestora české bohemistiky Bohuslava Havránka, ale jehož odrazy najdeme už v „brusech" našeho jazykového nožíku. Podobných metafor odhalil Bermel celou řadu a jejich bohatosti lze částečně klást za vinu to, jak obtížné je různé dopady jazykových reforem předvídat. V Bermelově knize najde čtenář mnohdy až napínavý exkurz do nedávných dějin českého pravopisného úsilí, ale její hlavní hodnota spočívá v tom, že staví urputné pravopisné zápolení let devadesátých, ilustrované podrobným rozborem dobového tisku, do historického i globálního kontextu, který může být přístupný snad jen někomu, koho nepálí vlastní želízko v tomto debatním ohni. Z nedávné zahraniční produkce je to rozhodně jeden titul, který bychom si neměli nechat ujít přeložit.
Linguistic Authority, Language Ideology, and Metaphor: The Czech Orthography Wars, Neil Bermel Mouton de Gruyter, (2007) pp. 369