Dominik Lukeš
Search/

JournalismReviewCzech

Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodvaci

Lidové noviny · c. 2003

The review praises Terry Pratchett's comic reworking of the Pied Piper story while criticising errors and awkward choices in the Czech translation.

Published in Lidové noviny, c. 2003. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.

Terry Pratchett již opět připravil svým věrným čtenářům výlet do Zeměplochy. Přestože se počet knih v této sérii blíží třicítce, autorova představivost nijak neutuchá. Vezmeme-li v potaz, že za přibližně dvacet let vydal Terry Pratchett téměř čtyřicet knih, musíme smeknout klobouk. A nebere-li již někdo, kdo je přečetl všechny, poslední výtvor s takovou nedočkavostí a zatajeným dechem, neznamená to, že se při četbě Úžasného Maurice nepobaví.

Výpravy do Zeměplochy jsou většinou alegoriemi, pomocí nichž autor již léta píše vlastně jen jeden sociologický esej o tom, že hrdinové se chovají jinak než, jak o nich zpívají bardi. Často jsou jeho příběhy novým zpracováním známých mýtů a pohádek, s nimiž si poradí stylem, který se pro něj stal typickým. Tentokrát si vzal na paškál známý příběh o krysařovi. Jenže v podání Terryho Pratchetta si mluvící krysy hledají nový domov a s krysařem je dal dohromady mluvící kocour Mauric, aby mohly takto svůj projekt financovat a jemu pomohly zbohatnout. Krysy si chtějí koupit ostrov, kde by mohly nerušeně být krysami a Mauric sní o tom, že si na stará kolena pořídí domek s krbem a starou paní, která by mu do misky nalévala mléko. Jenže v temných stokách městečka Bad Spritzu na ně čeká něco mnohem strašnějšího než lákavá melodie pištcovy flétny. Sen o zkáze. Musí se proto ukázat, jak daleko to krysy se svým novým myšlením dotáhnou a podaří-li se jim prolomit staré myšlení lidí.

Nad Pratchettovými knihami vždy stojí zato se zamyslet víc než jen jako nad posledním výstřelkem módy, ale i těm, jimž se zdá jeho poselství již příliš mnohokrát zopakované, zaručuje skvělé počtení typický Pratchettovský humor a neutuchající optimismus v lidstvo, který se projevuje, i když autor zrovna píše o krysách.

I tuto knihu přeložil jako obvykle poměrně svižně ale s celou řadou školáckých chyb Jan Kantůrek. (Např. neříká se v srdci ale v jádru srdce, synchronized swimming není synchronizované plavání ale akvabely, literally znamená doslovně a ne literárně, rat eat rat je slovní hříčka na dog eat dog tj. české člověk člověku vlkem, kde přišel na české citoslovce oh, kde by podle kontextu stačilo aha či ach jo, nevím apod.) Navíc kazí dojem poměrně časté překlepy, jež sice čtenáře neodradí, ale nakladatelství, které jistě na Pratchettovi dost vydělá, by si je mohlo odpustit.