Published in Lidové noviny, c. 2002. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.
Šílený hodinář ve městě Ankh-Morpork přijal zakázku na hodiny, které možná zastaví samotný čas. Další pokračování análů Zeměplochy od mistra žánru komické fantasy nám znovu představuje pozoruhodný řád mnichů dějin, kteří se s touto hrozbou musí vypořádat. Smrt (do češtiny poněkud nešťastně překládaný jako Smrťák) a jeho vnučka Susan se také do boje zapojí. Setkáme se i s pátým jezdcem apokalypsy (který odešel, než se Jezdci stali slavní). Typický humor a nespoutaná fantazie jsou zde přítomné jak už jsme u Pratchettových knih zvyklí. Hlavně se ale (jako ve všech svých knihách) Pratchett snaží zamýšlet nad filozofickými otázkami toho, co z lidí činí lidi zapuštěné ve svém čase a svých tělech. A i kdyby nás tohle nezajímalo, aspoň víme, že to dobře dopadne a čas dlouho stát nezůstane. Přestože Zloděj času není nejlepší kniha, kterou Pratchett kdy napsal, rozhodně stojí za přečtení. Co by mnozí autoři dali i za mnohem horší odpadky z Pratchettova stolu.