Dominik Lukeš
Search/

JournalismReviewCzech

Joe Haldeman: Věčná svoboda, Polaris 2001, 231 stran

Lidové noviny · c. 2002

The review finds Věčná svoboda an unconventional and thought-provoking conclusion to Joe Haldeman's trilogy despite a familiar resolution and translation errors.

Published in Lidové noviny, c. 2002. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.

Veterán Věčné války William Mandela není typickým hrdinou románů sci-fi stejně jako trilogie Joe Haldemana, již tato kniha uzavírá, není zcela typickým dílem sci-fi. Na pozadí uceleného světa s vlastní společenskou i technologickou strukturou, se totiž neodvíjí příběh osamělého vlka, od společnosti se odlišujícího, jak je v podobných žánrech zvykem. Mandella je ženatý padesátník (na čemž nic nemění to, že se narodil před patnácti sty lety), otec dvou dospívajících dětí, který se kromě plánování konspirace proti vládnoucí většině jedinců propojených jedinou myslí, musí zabývat i rebelantstvím svého syna. Jeho problémem nakonec není tajný plán, závisející na jednom rozhodujícím okamžiku, ale snaha uživit 200 lidí po deset let na vesmírné lodi. Záhada, která nakonec všechno zhatí v sobě obsahuje řešení typu deus-ex-machina už ve sci-fi poněkud opotřebované, ale přesto zábavné a zamyšlení hodné. Opět dobrý text od nakladatelství Polaris až na občasné začátečnické překladatelské chyby (‚back to square one' neznamená zpátky ‚na Čtverec jedna', ale ‚zpátky na začátek', aj.), které sice občas matou, ale neruší rytmus čtení.