Published in Lidové noviny, c. 2001. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.
Při čtení článku Jana Čulíka o Plebejské BBC jsem měl dojem, že oba posloucháme jinou rozhlasovou stanici. A to ne ani tak české vysílání BBC jako BBC Radio 4, na které se několikrát odvolal. Strávil jsem posloucháním tohoto rádia dva roky a jestli mi po něčem z Anglie v Česku stýská, je to právě Radio 4 (a pak ještě crumpets, a to je všechno). Přesto bych se neodvážil tak jednoznačné adorace a rozhodně bych na ní nezaložil tak jednoznačný odsudek. Za poslední měsíc jsem české vysílání BBC jedním uchem poslouchal a souhlasím, že není tak kvalitní jako Radio 4. Stejně méně kvalitní je ale celé vysílání BBC World Service, které trpí tím, že tato stanice nemá jasně definovanou posluchačskou základnu. Na české stanici je ještě navíc znát, že používá redaktory nezkušené, jak hlasovým, tak všeobecně jazykovým projevem dosud nevytříbené, kteří neprošli, jak je tomu v BBC zvykem, prací v regionálních stanicích a nedostali se tak do centra po mnoha letech učedničiny, ale víceméně přímo z ulice. Jenže to snad v daném historickém kontextu nikoho nepřekvapí. Překvapuje mě, že se Jan Čulík rozhodl použít tak subjektivních hodnotících faktorů, jako jsou jeho osobní názory na rasismus (s nimiž mimochodem souhlasím). Z jím citované diskuse o světovém fóru jsem jen letmo zaslechl útržky, ale nepřipadala mi až tak zrůdná. Zaslechl jsem několik jiných panelových diskusí k různým tématům a i v porovnání s BBC Radio 4 mi přišly dobře strukturované a moderované s dobrým vyvážením pozvaných hostů. JČ se rovněž nezmiňuje o vynikajícím rozhovoru BBC, kde se dostane hlasu i kontroverzním postavám, které ale neuniknou ani nepříjemným otázkám.
Naprosto nechápu, co se JČ nelíbí na ‚kuriozitkách' a humorných přemostěních vážných zpráv. Třeba oslavovaný pořad Today na Radio 4 obsahuje každý den několik podobných veselůstek. Jsem si jist, že tam fiasku s nottinghamskými parkovacími automaty věnovali mnohem více času. Vždyť tam kromě rozhovorů s premiéry světových velmocí dali prostor i ‚mluvícímu' psovi. Nic pokleslého ani ‚bulvárně pozlátkového' na tom nikdo neviděl.
Ani použití expresivních slov jako ‚impozantní' není na Radio 4 výjimkou. Pokud následuje podrobná analýza, lze to přijmout. Myslím, že není třeba hledat ve všech těchto drobnostech důkazy o pokleslosti české národní povahy.Co se týče ‚pokleslých hudebních předělů', je sice pravda, že na Radio 4 se hudba nevysílá, ale je to proto, že všechny možné žánry lze najít na radiích 1, 2 a 3. Radio 4 vzniklo oddělením bývalého Home Service, kde hudba byla.
Občasné poklesky angličtiny redaktorů také o mnohém nevypovídají. Londýnská centrála BBC má na výslovnost celé oddělení a přesto výslovnost vlastních jmen kolísá. A proto bych se za výslovnost Evans jako Ívns nikomu neposmíval. Rozhodně to nic nevypovídá o znalosti angličtiny. To že pozvaní experti musí umět česky je taky naprosto rozumný požadavek. Radio 4 si taky nepozve do vysílání někoho, kdo neumí anglicky. Pokud se opravdových expertů s češtinou nedostává, měla by si s tím redakce poradit předpřipravenými rozhovory, ale z těch několika diskusí, které jsem slyšel, jsem nenabyl dojmu, že by pozvaným hostům příslušná expertíza chyběla. Nemusím s nimi souhlasit, ale jen proto, nemohu odsoudit kvalitu programu. Slyšel jsem i na Radiu 4 dostatek ‚expertů', kteří evidentně nevěděli, o čem mluví (např. naivní papouškování hesel při stávce v ČT), ale to je nebezpečí živých debat.
Nevím, co na závěr říci. Chápu jistou neurvalost a rozmrzelost JČ po pobytu v ČR, ale myslím, že jeho ‚analýza' je podložená spíše emocemi než fakty.
PS: Ze smajlíka doufám, že útok na Neviditelného psa byl přátelským škádlením. Jinak se takovýchto útoků nedopouštějí ani ty nejtabloidovitější s britských tabloidů.