Published in Lidové noviny, c. 2003. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.
Trojjediný důvod předkládaný pro útok bez prodlení neobstojí svou zmatečností jíž se vrtkavý argument podkládá třikrát složenými novinovými výstřižky. První argument zní: Sadám již dvanáct let bezostyšně porušuje čtrnáct rezolucí OSN žádající úplné odzbrojení. To však jistě není samo o sobě důvodem pro válku. Izrael už třicet pět let naprosto ignoruje více než tři desítky rezolucí žádajících mimo jiné okamžité stažení z okupovaných území, když nepočítáme tři desítky těch, které za tu dobu dogmaticky vetovaly Spojené státy. Přestože Irák neodzbrojil zcela, je podle některých odborníků jeho současná vojenská kapacita asi poloviční než byla v době invaze Kuwaitu. Vylovme tedy argument druhý: Sadám vyvíjí zbraně hromadného ničení, které může poskytnout teroristickým organizacím, s nimiž je spřízněn. Podobná tvrzení jsou však spletena do takové změti pravd, lží a polopravd, že vést na jejich základě válku je velice pochybné. Všeobecně se předpokládá, že Sadám nějaké zbraně hromadného ničení má, ale neexistuje jediný konkrétní důkaz, jak jen ukázala nedávná blamáž Colina Powella v OSN, když se spolehl na dokument britské vlády, jehož části doslova opsal nějaký úředník z deset let staré diplomové práce amerického studenta. Naprostá většina expertů se ale shodne na tom, že ať už má Sadám zbraně jakékoli, tyto nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro západní státy. Přes usilovnou snahu a občasné mlžení George Bushe také neexistuje jediný důkaz spojující Sadáma s Al-Kajdou a plést toto se Sadámovou finanční podporou pro rodiny palestinských sebevražedných atentátníků je odporná propaganda. Mnohem nebezpečnější ale je, že v tomto kontextu Irák není nic jiného než distrakce od skutečné hrozby světovému míru, který naprosto jednoznačně představuje Severní Korea. Je tedy potřeba naše prostředky posvětit cílem třetím: Sadám je tyran, který má na svědomí statisíce životů, a jeho odstranění je v zájmu ubohých Iráčanů. Ani to však v minulosti nebylo důvodem k válce. Indonézie, Čína, Severní Korea a další jsou zodpovědné za mnohem horší výstřelky, za něž se jim dostává diplomatické shovívavosti a často obchodních výhod. Chemické zbraně, které Sadám použil proti vlastním lidem mu ostatně prodaly západní mocnosti doufajíce, že je obrátí proti Iránu.