Published in Lidové noviny, c. 2006. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.
Rakouský logik a matematik (narozený v Brně, zesnulý v Princetonu), blízký přítel Albera Einsteina, Kurt Gödel změnil pohled na základy matematiky na přibližně 20 stránkách publikovaných v roce 1931 ve věku 25 let. Matematika (spolu s ostatními dostatečně složitými formálními systémy), podle jeho důkazu, zákonitě obsahuje výroky, které jsou pravdivé, ale pouze formálním systémem matematiky nedokazatelné. A takto neúplná zůstat musí, pokud chce být konzistentní. O tom, co přesně Gödelova věta pro matematiku znamená se vedou spory jak v matematice samotné, tak ve filozofii a oborech jim příbuzných, jako je například umělá inteligence. Sám Gödel měl za to, že dokazuje matematickou transcendentnost, někteří z jeho důkazu vyvozují nemožnost myslících strojů a opět jiní na něm zakládají postmoderní názory o neurčitosti vědeckého poznání. U příležitosti stého výročí Gödelova narození se spojila nakladatelství Argos a Dokořán a přináší nám v rámci své vynikající edice Velké objevy překlad knihy Americké filozofky a spisovatelky Rebeccy Goldsteinové o Gödelově díle a životě. Tato kniha je zrovna tak životopisem myšlenky jako myslitele. Goldsteinová velice efektivně dělí svou pozornost mezi Gödelův osobní život, jeho myšlení a intelektuální kontext jeho práce. Přes to, že její téma se může většině lidí zdát příliš abstraktní a nepřístupné, je tato kniha poměrně poutavým čtením. Čtenář se v ní nedozví jen o životě jednoho vědce, ale dostane se mu úvodu do hned několika myšlenkových oblastí. Nejprve se podívá do kuchyně Vídeňského kruhu, na jehož okraji se na přelomu dvacátých a třicátých let Gödel pohyboval a poskytne i zajímavý vhled do myšlení filozofů kolem Ludwiga Wittgensteina. Kapitolu věnuje také osudům Hilbertova programu, který si kladl za úkol oprostit matematiku od paradoxů, nemožnost kteréhož počínání Gödel svým důkazem odhalil. Samotný důkaz Gödelova teorému zabírá celou napínavou kapitolu, v níž se mísí příběh o jeho rozšíření v matematickém světě s důkazem samotným. Kniha jako životopis člověka končí prediktabilně jeho smrtí, v Gödelově případě v roce 1978 na následky duševní choroby. Kniha coby životopis myšlenky ale čtenáři umožňuje nahlédnout do uvažování génia, jehož příspěvek do našeho fondu idejí ještě pravděpodobně nebyl zcela doceněn.