# Xenofob na hrad opravy pro LN Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/xenofob-na-hrad-opravy-pro-ln The piece argues that Václav Klaus mistakes assimilation for integration and that multiculturalism must confront rather than deny fear of difference. Journalism · Opinion · Lidové noviny · c. 2003 Published in Lidové noviny, c. 2003. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly. perex **Dominik Lukeš** Václav Klaus se tentokrát rozhodl ve svém xenofobním extempore schovat za recenzi. Jako obvykle se obrací proti humanistické levici, v tomto případě proti multikulturalismu, který je pro něj spřízněn se "socialismem a ekologisnem". Jako obvykle je jeho útok naivní, neinformovaný a čpící strachem ze všeho jiného, nepodléhajícího známým klausovským silám trhu. **Špatné svědomí** Klausova kritika (stejně jako obsah jím recenzované knihy) je založena na dvou mylných předpokladech. Zaprvé není pravda, že oficiální politika i té nejprogresivnější země je politika multikulturalismu. Naopak je to bez výjimky politika špatného svědomí a odvrácených pohledů, která, vědoma si důsledků nevzdělaného etnocentrismu, přejímá některé povrchní formulky multikulturalismu. Dodnes máme špatné svědomí z holocaustu a proto nám připadá každé umenšování hodnoty jiných kultur nebezpečné a co hůře nevkusné. Většina takzvaného "módního oficiálního multikulturalismu" je jen způsobem slušného neukazování prstem na mrzáka na vozíčku. Například oficiálním stanoviskem ultranacionalistické Britské národnní strany (BNP), která obhajuje "dobrovolnou" deportaci nebílých z Británie, je to, že tyto kultury nejsou méně hodnotné, ale že nezapadají do kulturního nebo "civilizačního" prostředí. Oficiální politika není přes veškerou multikulturní rétoriku až tak odlišná. Odříkává hesla o rovnosti, ale vždy je to rovnost nastolená mocí. Politika skutečného multikulturalismu nevychází z rovnosti, ale z otevřenosti. Ne všechny aspekty různých kultur musí mít stejnou hodnotu a stejná práva, ale my k nim musíme přistupovat s ochotou nechat se jimi obohatit, vstoupit s nimi do otevřeného dialogu a ne je prostě slepě tolerovat. všeobcné kulurní snášeíž se multikusmus čas z místo skutečné multikulturní společninovým hrncům, jimž neustále musíme pět párlelement, aleteré přesto neustále hrozí výbuchem. **(Nerozumim posledni větě. To je stále skutečný multikulturalismus???)** **Snad to ta moje nová formulace vylepšila. Jinými slovy jsem tím chtěl říažďují, je to známka, že dosáhly svého multikulturního cíle. Jenže snášenlivost je jenom nosti (strach, odpor, pocit vlastní méněcennosti). Tyhle pocity pak v kzoh sací vlají na povrch. Pr v maismezi takzvanou faktičností (tj. je tak mlátit). V ideální multikulturní společnosti by to ale nikdy nebyla otázka. Jakéklednotlivců ticky jakkoli významné) by se vždycky nejdřív, ale v politickém i soukromém diskurzu). To zahrnuje aspektům jiných kultur (tj. z ou věří nějak** **Všechny země jsou heterogenní** Druhým omylem je představa, že cílové země imigrace jsou jaksi staticky jednolité. Václav Klaus hovoří o "výrazném narušování kulturní (či civilizační) homogenity jednotlivých zemí, což uvnitř nich zvyšuje napětí a nejistotu a vede to k vytváření neasimilovaných enkláv lidí jiného původu a v důsledku toho k jisté fragmentaci těchto zemí". Toto je typický xenofobní výrok, jakési klišé kritiků multikulturalismu. Ve skutečnosti žádná země na světě není kulturně ani "civilizačně" homogenní. Existuje v nich jen jakási homogenita vládnoucích vrstev, které musí každý jednotlivec dosáhnout, aby se mohl stát součástí mocných elit. V každé společnosti existuje nevyčerpatelná pluralita konstrukcí světa. Od generačních nebo třídních rozdílů až po rozdíly takzvaně kulturní. Častým omylem některých naivních forem multikulturalismu je představa, že přirozenou touhou těchto konstrukcí je koexistovat mírumilovně bok po boku a k nenávisti jsou poštvány vnitřními silami. Omylem kritiků multikulturalismu je ale to, že z pozice moci vidí jednolitost tam, kde neexistuje a přizpůsobení této jednolitosti považují za žádoucí cíl jakékoli kulturní integrace. Václav Klaus sám nevědomky sklouzl do jazyka multikulturalismu, když souhlasil s Kasperovou preferencí pro integraci před asimilací, ale je z výše citované věty je jasné, že má na mysli právě asimilaci k vládnoucí civilizaci, přizpůsobení a ne zapojení. České prostředí se nám může zdát poměrně homogenní, ale to je pohled bílé české většiny, která ustavuje standard českosti: středoškolsky vzdělaný bílý muž z Prahy pracující na úřadě, má ženu učitelku, dvě děti a byt v paneláku. To je současný český sen, kterým jsme si vytvořili více "neasimilovaných enkláv" než nám přináší současná imigrace. K fragmentaci společnosti povede právě uzavření takových snů po ideální jednotě před realitou probuzení. **Zbavte se jich!** Jestliže si naivní multikulturalisté představují, že harmonické soužití kultur je snadné, přirozené a samo o sobě žádoucí, nahrávají tím na smeč svým liberálně-ekonomickým kritikům. Václav Klaus obhajuje vlastní zájem cílových zemí emigrace jako hlavní mravní princip, který logicky povede k všeobecnému dobru, protože se tím rozhodnutí o tom, koho přijmout vezme z rukou úředníků a společenských plánovačů. Problém je v tom, že hlavním platidlem na trhu mezikulturních vztahů je strach a nenávist. Pokud do nich budeme vstupovat s egocentrickým přesvědčením, že nám nakonec musí přinést nějaký zisk, nemůže být výsledkem nic jiného než zase to, čemu se Václav Klaus zdánlivě snaží vyhnout. Každý si totiž takový zisk ztotožňuje s něčím jiným, ale všichni vědí, jak naložit s něčím, co zisk nenese. Zbavit se toho! Soužití odlišných pohledů na svět je obtížné a vyčerpávající jako pro jedince tak pro společnost. Snaha o mírumilovnou koexistenci vyžaduje značné úsilí, nebo v Klausově terminologii "přizpůsobovací náklady". Nám ale musí jít o víc než přizpůsobení se. Je proto nepřehlédnutlené, že Klaus špatně překládá ústřední slovo v titulu jím recenzované knihy. "Sustainable" jako popis imigrace totiž neznamená "únosná", tedy to, co si ještě můžeme dovolit, než se naše xenofobní ucho utrhne, ale "udržitelná", tj. taková, která může pokračovat do budoucnosti bez vyčerpání našich zdrojů. Základním poučením ze studií o multikulturalismu by ovšem mělo být to, že bychom se neměli snažit o vyrovnaný imigrační rozpočet. Multikulturní společnost vyžaduje úsilí od všech zúčastněných. Přirozeným důsledkem multikulturalismu je změna a překonávání strachu z této změny a otevírání se všem jejím aspektům, je nikdy nekončícím procesem. Neobejdeme-li se bez dudlíku ekonomických přirovnání, můžeme změnu považovat za růst, který se bez neustálých investic upřímné a bolestivé snahy tragicky zpomalí. Důsledkem jeho zpomalení však nebude chudoba finanční, ale chudoba ducha a lidskosti. **Strach máme všichni** Obvinil jsem na začátku Václava Klause z xenofobie, strachu z jiného. Je to ale strach, který sdílím a jen neochotně si ho přiznávám. Upřesňuji tedy svou kritiku na obvinění ze zakrývání tohoto strachu racionalitou, která vylučuje pluralitu myšlení. Všichni máme strach z jinosti. Celá naše výchova od nejútlejšího mládí nás vede k přizpůsobování se standardu většiny. Bojíme se těch, kdo nezapadají. Kdo nejsou jako my. Úspěšný multikulturalismus musí tento strach přijmout jako své východisko a snažit se s ním pracovat, ne ho zatracovat jako nepřirozený nebo ho dokonce popírat. Jedině vstoupíme-li do našeho pluralitního světa naplněni stejnou mírou strachem a nadějí, máme šanci na úspěch. Chci tedy prezidenta, který se bojí jiného. Chci ale také někoho, kdo přes svůj strach ztmy dokáže v noci spát u otevřeného okna. --- ## About this item - Type: Journalism - Genre: Opinion - Published: c. 2003 - Outlet: Lidové noviny - Language: Czech Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Society, politics and culture](https://dominiklukes.net/topics/society-and-politics). ## Related - [Argumenty pro a proti valce](https://dominiklukes.net/writing/argumenty-pro-a-proti-valce) (Journalism · c. 2003) - [Čas možná už nadchází](https://dominiklukes.net/writing/cas-mozna-uz-nadchazi) (Journalism · c. 2003) - [Jak lékaři přicházejí na svět: Problémové učení medicíny na University of Glasgow](https://dominiklukes.net/writing/jak-lekari-prichazeji-na-svet-problemove-uceni-mediciny-na-university-of-glasgow) (Journalism · c. 2003) - [Milujte se a nemnožte se](https://dominiklukes.net/writing/milujte-se-a-nemnozte-se) (Journalism · 4 June 2003) - [Malý ostrov: Muka obraznosti v zakanálí](https://dominiklukes.net/writing/maly-ostrov-muka-obraznosti-v-zakanali) (Journalism · c. 2010) - [Malý ostrov: Muka obraznosti za kanálem](https://dominiklukes.net/writing/maly-ostrov-muka-obraznosti-za-kanalem) (Journalism · c. 2010) Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)