# Věk vědy v zrcadle Darwina Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/vek-vedy-v-zrcadle-darwina The review examines several Darwin anniversary works and argues that their detailed scholarship can still reinforce a heroic mythology of scientific progress. Journalism · Review · Lidové noviny · c. 2009 Published in Lidové noviny, c. 2009. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly. Potřebujeme vědět, že Darwin si nechal narůst svůj ikonický plnovous až dva roky po vydání „O původu druhů", aby zakryl nepříjemný ekzém? Je důležité si přečíst, že většinu plavby na „Beaglu" strávil soužen mořskou nemocí? Je nutné si připomínat jeho manželství se sestřenicí Emmou? Nebo bychom se radši měli soustředit na to, že Darwin nebyl vynálezcem myšlenky evoluce, ale pouze jednoho možného principu jejího fungování, a že se slovo „evoluce" dokonce v té slavné knize ani jednou nevyskytuje? A co to, že vydal monumentální pojednání o korýších a jeho poslední kniha byla o žížalách? Nebo že archív jeho korespondence obsahuje přes 15.000 položek. Potřebujeme se ptát, v čem se Darwin mýlil, a v čem je jeho myšlení do dnes aktuální? Kdybychom snad na okamžik zapomněli, že letos je dvojí Darwinovské výročí, stačí si namátkou otevřít katalogy vydavatelů literatury fakty, a lavina časových publikací nám paměť okamžitě osvětlí. Knihy, zvláštní vydání časopisů, televizní pořady na DVD, učební pomůcky, to všechno si můžeme snadno objednat a přispět tak k veleslavenému výročí. K čemu ale vlastně přispíváme? Byl Darwin pozoruhodná osobnost nebo jsme si vytvořili průmysl a pojetí vědy, které z něj neustále musí něco mimořádného vytvářet? Darwinova doba byla plná pozoruhodných osobností od Alexandra von Humbolta až po spoluvynálezce přirozeného výběru jako principu evoluce Alfreda Russella Wallace. Proč tedy věnovat tolik času právě Darwinovi? A je tento rok dvoustého výročí Darwinova narození a stopadesátého výročí vydání „O původu druhů" dobrou nebo špatnou příležitostí pro kladení podobných otázek? Darwin jako předmět literárního snažení není nic nového, podle knihovny amerického kongresu vyšlo jen anglicky od roku 1989 na darwinovské téma 287 knih. Za rok 2009 je už ale k dispozici 32, tedy dvojnásobek ročního průměru. Tato čísla zarazí ještě víc, uvědomíme-li si, že za celých prvních sto let od Darwinovy smrti o něm vyšlo přibližně stejně knih jako za posledních dvacet let. Proč je Darwin tak palčivým tématem v naší době, pro niž jsou mnohé jeho objevy samozřejmostí? lze ještě dnes o Darwinovi vůbec říci něco nového? Mnoho nově vydaných publikací obsahuje jen převyprávění životopisných detailů propletených s vysvětlením teorie evoluce. Z nich je snad nejpozoruhodnější „Darwinův život v básních" od Ruth Padelové, Darwinovy praprapravnučky, kde se mimo jiné dozvíme o jeho ekzému. Ne snad, že by byly její básně příšerné, ale chybí jim pocit nezbytnosti a touhy po zpěvu o nových dobách, který jsme nacházeli například v poetismu dvacátých let. Básně po stranách doprovázejí vignety z Darwinovy biografie, ale do jaké míry je jim schopen porozumět člověk, který toho už o něm dost neví, je otázka. Druhý typ publikací jsou opakované výpisy všech těch podivuhodných výsledků evoluce, jejichž stvoření bychom bez Darwinova přirozeného výběru dnes mylně připisovali nějakému božskému principu. Z této kategorie snad stojí za zmínku DVD světoznámého britského moderátora pořadů o přírodě Davida Attenborough, který už od padesátých let představuje divákům BBC divy přirozeného světa. Jeho nedávno odvysílaný pořad „Darwin a strom života" kombinuje retrospektivu kariéry velkého žurnalisty s okamžiky z života a myšlenek velkého biologa ilustrované klipy přírodních jevů z celého světa. Attenborough se nás zde typicky udýchaným stylem snaží přesvědčit, že víra v teorii evoluce nás přivede blíže k přírodě a jeho pořad tak vyznívá spíše jako reklama ekologického hnutí než vysvětlení důležitosti Darwina Místy to pak vypadá, že argumentem pro teorii evoluce je v jeho podání krása přírody spíš než nudná biologická fakta. Ve světových knihkupectvích ale nalezneme i příspěvky, které se opravdu snaží říci o Darwinovi něco skutečně nového, nebo nám alespoň připomenout skutečnosti, které se v proudech obdivného adorování snadno ztratí. To si vytýčil význačný britský genetik a popularizátor biologie Steve Jones, který mimo jiné před několika lety sepsal převyprávění „O původu druhů" inkorporující nové poznatky v knize „Skoro jako velryba". Letos se nám snaží připomenout knihou „Darwinův ostrov: Galapágy v zahradě Anglie", že většina toho, co se o Darwinovi koluje ve školských učebnicích, jsou nepřípustná zjednodušení. Darwin, který se v mládí proslavil svou cestou na lodi „Beagle" strávil většinu svého života v Anglii, kde jeho pozorování a pokusy přispěly k formování teorie přirozeného výběru stejnou měrou jako Galapážské želvy (a i zde je nutné si pamatovat, že z pětileté cesty na Galapázích strávil jen několik týdnů). Svou nejznámější knihu ostatně dokončil až dvacet let po návratu Beagle a mezi tím publikoval celou řadu významných knih. Ostatně lze tvrdit, že okamžitý úspěch „O původu druhů" a seriózní pozornost, kterou mu v době vydání věnoval Viktoriánský svět, lze přisoudit právě Darwinově reputaci. Podle Jonese, je ale nutné si pamatovat celé Darwinovo dílo od geologických pojednání a masožravých rostlin přes původ člověka a povaho emocí až po korýše a žížaly. Přestože se Darwin s rodinou jak jen mohl uchýlil z hlučného industriálního Londýna do klidu svého kentského statku „Down House", ani v nejmenším se neodřízl od intelektuálního světa své doby. Členství v učených společnostech a neuvěřitelně plodná korespondence s učenci ze všech kontinentů ho udržovala v neustálém spojení. Sběratelé, experimentátoři a „vědci" z celého světa, včetně našeho Mendela, ho neustále informovali o svých nálezech a doplňovali tak data, která sám nasbíral na svém panství plném polí, zahrad a skleníků. Jeho pozornosti ale neuniklo nic. Srovnával výraz emocí svých dětí s lidoopy a rozesílal dotazníky svým známým, aby mu posílali další data. Jones vidí Darwina jako zakladatele celé řady biologických disciplín a snaží se v jednotlivých kapitolách ukázat, jak Darwin ke svým objevům dospěl s pomocí informací z celé řady zdrojů. Darwin z jeho pojednání vychází jako zvídavý učenec, ale jinak osobnost poměrně nudná, skutečnými dobrodruhy jsou dnes spíše jeho životopisci, kteří se neustále vydávají do biografické pustiny, z níž pomalu mizí poslední zbytky dosud nepopsaného života. Mnohem zajímavější byly osudy mnoha badatelů, které převyprávěl Sean Carroll v knize „Pozoruhodná stvoření: Epická dobrodružství z pátrání po původu druhů". Carroll popisuje osudy mnoha objevitelů z doby dlouho před Darwinem i dlouho po něm. Začíná Němcem Alexandrem von Humboldtem, který se proslavil svými sběratelskými cestami a končí nedávným projektem sbírání genetického materiálu lidí z celého světa. Přestože Darwin sám hraje v této knize jen vedlejší roli, jeho vliv se prolíná každou stránkou a informace v této knize budou pro většinu čtenářů vskutku nové. Jedním z důsledků Darwinovského pojetí přirozeného světa je nový pohled na člověka jako přírodní bytost, která je jen jednou z mnoha větví vývojové stromu. To ale neznamená jen příbuznost s gorilami, ale také rovnost mezi různými rasami. Jednota lidstva ale nutně z teorie přirozeného výběru nevyplývá. Jestli jsou lidské rasy druhy, poddruhy, odrůdy nebo něco jiného, je otázka, kterou je nutno zodpovědět odděleně. Darwin sám se jednoznačně přiklonil k jednotě lidských typů v publikaci „O původu člověka", ale jak ukázali Adrian Desmond a James Moore v knize „Darwinova svatá kauza", jeho přesvědčení o morálním světě má mnohem hlubší kořeny. Čteme-li Darwinovo dílo dnes můžou nás často zarazit náhodné výrazy xenofobie, typické pro jeho dobu, ale mnohem důležitější je vyznění celého Darwinova díla o člověku, které je zcela jednoznačně proti rasismu, otroctví a za rasovou rovnoprávnost. Jak důležité byly tyto otázky pro Darwina samotného ilustrují Desmond a Moore na celé řadě příkladů nejen z Darwinových ostražitě redigovaných publikací, ale také z jeho deníků a korespondence. Podhoubí pro svou tezi, že lidská rovnoprávnost byla součástí Darwinova plánu a ne náhodným výsledkem vědeckého pozorování, začínají už v době Darwinových studií na univerzitách v Edinburgu a Cambridge, kde studoval nejdříve medicínu a pak teologii. Byla to doba urputných diskuzí o otroctví, které bylo nakonec v Británii zakázáno v roce 1834, ale také o nových vědách o člověku jako byla například frenologie. Darwinova rodina byla jednoznačně součástí kampaně proti otroctví, ale Charlese v jeho humanistických přesvědčeních ještě hlouběji utvrdila jeho cesta kolem světa, kde se setkal se skutečnými následky zotročení celé rasy lidstva. Zatímco, jak ukázali Desmond a Moore, o Darwinově soukromém přesvědčení není pochyb, způsob, kterým své myšlenky inkorporoval do svého díla byl mnohem ostražitější. „O původu druhů" se o člověku téměř nezmiňuje a do vydání „O původu člověka" trvalo dalších dvanáct let. První vydání bylo okamžitě rozprodáno a čteno, jak ukazují dobové reakce, v politickém kontextu své doby. A zde je možné vidět hlavní příspěvek „Darwinovy svaté kauzy". Připomíná nám, že Darwin si byl vědom politického kontextu a dopadu svého díla, ale také, že jeho doba, která se s tím dílem musela vypořádat nebyla ani zdaleka tak prostoduchá a tendenční, jak si často myslíme. Otázku proč je pro nás tak důležité zařadit Darwina mezi nám sympatické humanisty si ale už neklade. Nakonec bychom se měli pozastavit na knihou Richarda Holmese „Věk divů: Jak generace romantiků objevila krásu a děs vědy". Holmes v ní sice věnuje více prostoru Erasmu Darwinovi než jeho slavnému vnukovi, ale v jeho podání se přelom osmnáctého a devatenáctého století ukazuje jako doba, která položila základy reputace vědeckého pohledu na svět. Od chemie a elektřiny jako principů fungování života nám známé z nesnází doktora Frankensteina až po Herschelův model vesmíru jako vyvíjejícího se organismu, tím a mnohem více se zabývali „vědci" ale i básníci a malíři v roce Darwinova narození. Mnozí z nich jsou dnes neprávem zapomenuti, ale bez jejich vlivu by jeho práce nejen nebyla možná, ale asi by ani nedávala smysl. Steve Jones, Adrian Desmond a James Moore, Richard Holmes, Sean Carroll a všichni další vykreslují obraz Darwina, jeho doby a vlivu na dobu naši do posledního detailu plnou paletou barev. Co si ale návštěvník této literární galerie z jejího zhlédnutí odnese? Bližší prozkoumání nám ukáže Darwina jako důležitého myslitele ale jinak víceméně nepozoruhodnou osobnost a Darwinovu dobu jako čas plný seriózních debat o povaze světa a úloze, kterou v něm hraje člověk. Bezprostřední úspěch „O původu druhů" a celosvětová sláva jeho autora byly možné jen proto, že na ně bylo lidstvo připraveno. Polovina devatenáctého století nebyla doba temna a zpátečnického pomatení, do něhož Darwin posvítil světlo pravdy a vědeckého pokroku. Byla to doba, která stejně jako jako ta naše, hledala své odpovědi na otázky svého času i nad časem, shovívavě se usmívala nad tím, co přišlo před ní a nestarala se o to, že se na ní jednou upne pozornost lidstva století a půl vzdáleného a přesvědčeného, že jeho odpovědi jsou ty správné a jen to, jak ono si dnes klade otázky časové i nadčasové, stojí za vážnou odpověď. Ale stačí jen málo odstoupit a vidíme plnovousého mudrce, věštce budoucích pravd, proroka, který rozrazil vody nevědění a vyvedl své lidi na cestu za poznáním zaslíbeným. Stačí jen jeden krok odstupu a z detailních, historicky i biologicky poctivých prací, snažících se ukázat Darwina tak, jak byl, se stane hagiografická mozaika. Celý tento rok oslav Darwina (bibliofilních i jiných) spočívá v paradoxu. Kdyby věda a vědecké poznání skutečně fungovaly tak, jak se nám to snaží namluvit, krok za krok směřujíce k odhalení zatajených pravd bez ohledu na osobní předsudky, tak by byl Darwin jen jedním z mnoha autorů knih, které přispěly svou drobnou troškou do mlýna poznání a jeho anachronistický portrét by nevisel vedle stejně časově nepřesné podobizny Einsteina. Kdyby opravdu záleželo jen na vědomostech, nikdo kromě historiků vědy by dnes nevěděl, jak Darwin vypadal, a jeho jméno by bylo známé jen těm málo odborníkům na evoluční teorii. Možná se proto stojí za to zeptat, jestli je možné, že účelem oslav dvojího Darwinovského výročí je stejnou měrou snaha o upevnění prestiže vědy, jako převládajícího světonázoru jako snaha o neutrální vzdělávání? A záleží na tom, že Darwinovské oslavy jsou součástí procesu, kterým si jen dále vytváříme sami sebe k obrazu svému? A měli bychom se bát, že nám mezi tím skutečné poznání nám neustále proklouzává mezi prsty? Carroll, Sean B. *Remarkable Creatures: Epic Adventures in the Search for the Origins of Species*. Boston: Houghton Mifflin Harcourt, 2009.   *Charles Darwin And The Tree of Life \[DVD\]*. DVD. 2 Entertain Video, 2009. Desmond, Adrian J. *Darwin's Sacred Cause: How a Hatred of Slavery Shaped Darwin's Views on Human Evolution*. Boston: Houghton Mifflin Harcourt, 2009.   Holmes, Richard. *The Age of Wonder: How the Romantic Generation Discovered the Beauty and Terror of Science*. New York: Pantheon Books, 2009.   Jones, Steve. *Darwin's Island: The Galapagos in the Garden of England*. London: Little, Brown, 2009.   Padel, Ruth. *Darwin: A Life in Poems*. 1st ed. New York: Alfred A. Knopf, 2009. --- ## About this item - Type: Journalism - Genre: Review - Published: c. 2009 - Outlet: Lidové noviny - Language: Czech Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Knowledge, expertise and science](https://dominiklukes.net/topics/knowledge-and-science). ## Related - [Jak lidská přirozenost ovlivňuje ekonomiku](https://dominiklukes.net/writing/jak-lidska-prirozenost-ovlivnuje-ekonomiku) (Journalism · c. 2009) - [O konspiračních teoriích a tom, proč jim věříme](https://dominiklukes.net/writing/o-konspiracnich-teoriich-a-tom-proc-jim-verime) (Journalism · c. 2009) - [O volných trzích a jejich trhovcích](https://dominiklukes.net/writing/o-volnych-trzich-a-jejich-trhovcich) (Journalism · c. 2009) - [Remarkable Creatures: Epic Adventures in the Search for the Origins of Species](https://dominiklukes.net/writing/remarkable-creatures-epic-adventures-in-the-search-for-the-origins-of-species) (Journalism) - [Války o Darwina: aneb o potyčkách na okrajích vědy](https://dominiklukes.net/writing/valky-o-darwina-aneb-o-potyckach-na-okrajich-vedy) (Journalism · c. 2002) - [Nový ateismus: Boje na rozhraní vědy a víry](https://dominiklukes.net/writing/novy-ateismus-boje-na-rozhrani-vedy-a-viry) (Journalism · c. 2007) Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)