# To za Saddáma nebylo

Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/to-za-saddama-nebylo

The essay argues that treating Saddam Hussein as a metonym for all Iraqi history prevents serious comparison between his regime and post-invasion Iraq.

Journalism · Opinion · Lidové noviny

Published in Lidové noviny. Text as published.

Při příležitosti nadcházejícího stažení posledních britských vojáků z Iráku se ve Velké Británii opět ozývá volání po veřejném přezkoumání důvodů pro účast na americké válce. Na tom samo o sobě není nic až tak zajímavého. Zarazilo mě ale, jak konzistentně i odpůrci války začínají slovy: „Jsem rád(a), že je Saddám pryč, ale ...". Důvody proč je daná osoba ze Saddámovy absence štěstím bez sebe jsou většinou „byl to diktátor", „použil chemické zbraně proti vlastním lidem", „vedl policejní stát", nebo dokonce „během své vlády zabil 200 lidí denně". Říká se, že nejlepší den po revoluci je ten první a opravdu se hned po svržení Saddáma Hussajna, kdy šťastní Iráčané v přímém přenosu euforických médií povalili sochu svého nemilovaného vůdce. Když ale před dvěma lety stejná média s fanfárami opakovala výsledky tendenčního výzkumu veřejného mínění s titulky „Většina Iráčanů si myslí, že dnes je líp než za Saddáma" nikdo se nepozastavil nad tím, že tato většina je jen těsně nad padesáti procenty, a skoro polovina Iráčanů si tedy myslí, že je pro ně dnes život stejný nebo horší jako za vlády nejhoršího diktátora našich dob. \[Možné vynechat: Věci se zkomplikují dále, když si tyto výsledky rozebereme regionálně a etnicky. Nepřekvapí, že Kurdové, kteří byli baasistickým režimem perzekuováni nejvíce a dnes žijí ve více méně autonomním a válkou poměrně nedotčeném Kurdistánu, se budou klonit naprostou většinou k dnešku. Sunnitská menšina, která ztratila svůj dřívější nepoměrný vliv naopak prediktabilně preferuje režim předchozí. A Šíité se k dnešku kloní mírnou většinou.\] Jak je ale možné, když svržení Saddáma je tak jednoznačně pozitivní záležitost pro nás, že se v Iráku najde vůbec někdo kromě funkcionářů minulého režimu, kdo si myslí, že za Saddáma bylo líp? A všechny bojovníky za sekulární demokratický humanismus bezpečně usazené v západních křeslech by jistě deprimovaly výsledky průzkumu veřejného mínění (pokud vím dosud neprovedeného), které by se pozitivně naladěných respondentů dotázalo, proč je pro ně dnešní režim lepší. Našli by se mezi nimi i ti, kteří by odříkali ideologickou litanii západního demokratismu a enterprenialismu, ale kolik z nich by se z dnešku radovalo, protože jej vidí jako cestu k islámskému státu, zahalení ženských tváří a náboženskou svobodou vlastní, potlačení náboženské svobody jiných?

Jak je možné, že slova „za Saddáma bylo líp" jsou pro nás stejně nepochopitelná jako obhajování veřejného bičování nevěrných žen, ale pro tolik Iráčanů je to fráze, o jejíž pravdivosti uvažují několikrát denně? Jedním z důvodů je něco, co bychom mohli nazvat metonymickým principem myšlení. Metonymie je spolu s metaforou základem lidského myšlení. Zatímco ale metafora nám svět osvětluje srovnání s nějakým jeho jiným aspektem, metonymie rozebírá nějaký jev zvýrazněním jeho části nebo naopak přibližuje součást zaměřením na celek. To je většinou věc užitečná. Můžeme tak o jednání OSN můžeme říci, že Spojené státy hlasovaly proti nějaké rezoluci, aniž bychom plýtvali časem na popis skutečnosti, tj. americký delegát OSN pan XY hlasoval proti, a vyjádřil tak pozici současné americké vlády. Stejně tak můžeme říci, že Bush vedl válku v Iráku aniž bychom popisovali detaily armádního nasazení Spojených států. (Tomuto typu metonymie se občas říká synekdocha) Metonymie je zkratka nezbytná pro jazyk i myšlení, ale jako všechny zkratky zahrnuje nebezpečí, že nám unikne něco důležitého. Jestli jsme po cestě ztratili klíče, nepustíme se do jejich hledání při návratu zkratkou. Stejně tak metonymie „za Saddáma" skrývá velice důležité skutečnosti, pokud se snažíme při historické rekapitulaci dobrat složité skutečnosti. Problém je v tom, že Saddám není jen neutrálním zástupcem pro dobu své vlády, ale je zároveň pro nás typickým představitelem zla. Tuto podobu výstižně satirizoval film Southpark, který vykreslil Saddáma doslova jako milence ďábla. Řekneme-li tedy „za Saddáma", v mysli se nám vytvoří obraz, podle kterého se téměř zdá, jako by vše zlé, co se za jeho vlády stalo spáchal Hussajn osobně. Se zatajeným dechem tedy nasloucháme jeho soukromým zlotřelostem a hlouběji se tak utvrzujeme o zle jeho doby. Dávají nám pak smysl čísla jako průměrný počet Saddámových obětí na den, přestože převážná většina z nich přišla o život během irácko-iránské války, tedy v době, když západní velmoce Hussajna aktivně podporovaly a nad použitím chemických zbraní rády přimhouřily oči. Díky soustředěné propagandě se ale od invaze Kuwaitu cokoli spojeného se Saddámem považuje za nepřístojné. Ze stejného metonymického důvodu se v okamžiku, kdy někdo jen navrhne něco pozitivního o Hitlerově Německu nebo Hitlerovi samém, ozve neuvěřitelný hlomoz, jako by stejnými slovy dotyčný jedinec obhajoval hrůzy Holocaustu. Nic podobného se ale nestane, když se podobně vyslovíme o Stalinovi, který má čistě numericky přímo na svědomí mrtvých mnohem více. Hitler (podobně jako dnes Saddám) pro nás zastupuje nejen svou dobu, ale také předobraz nejhoršího možného lidství. Nezáleží proto na skutečnosti, díky metonymii je dnes historicky objektivní pohled na symboly jako Hitler nebo Saddám v našem kontextu společensky nepřijatelný. V Iráku, kde mají lidé obraz Saddáma mnohem nejednoznačnější, to ale nemožné není. Překonání tohoto metonymického bloku není nemožné, ale vyžaduje velké kognitivní úsilí. Je to ale úsilí nezbytné, pokud si chceme uvědomit, že Saddám i Adolf jsou skutečně jen metonymickými symboly pro události, na nichž se neslavně podílelo mnoho lidí. Mnoho lidí, kteří velice často vypadali úplně stejně jako my.

---

## About this item

- Type: Journalism
- Genre: Opinion
- Outlet: Lidové noviny
- Language: Czech

Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Metaphor and analogy](https://dominiklukes.net/topics/metaphor), [Discourse analysis](https://dominiklukes.net/topics/discourse-analysis).

## Related

- [Američtí radikálové: 125 let Noama Chomského a Michaela Moorea](https://dominiklukes.net/writing/americti-radikalove-125-let-noama-chomskeho-a-michaela-moorea) (Journalism)
- [Arthur Ransome](https://dominiklukes.net/writing/arthur-ransome) (Journalism)
- [Barack Obama: The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream](https://dominiklukes.net/writing/barack-obama-the-audacity-of-hope-thoughts-on-reclaiming-the-american-dream) (Journalism)
- [Morálky a doktríny](https://dominiklukes.net/writing/moralky-a-doktriny) (Journalism)
- [Úhly pohledu a střet civilizací](https://dominiklukes.net/writing/uhly-pohledu-a-stret-civilizaci) (Journalism)
- [Argumenty pro a proti valce](https://dominiklukes.net/writing/argumenty-pro-a-proti-valce) (Journalism · c. 2003)

Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)