# Století genu: genetická věda a genetické inženýrství

Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/stoleti-genu-geneticka-veda-a-geneticke-inzenyrstvi

The review presents Evelyn Fox Keller's history of the gene as a warning against genetic determinism and an argument for a better public vocabulary of genetics.

Journalism · Review · Lidové noviny · c. 2007

Published in Lidové noviny, c. 2007. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.

Geny ovlivňují náš každodenní život a měli bychom se proto o ně zajímat. Ani ne tak proto, že je všichni máme, protože s tím nemůžeme nic dělat, ale hlavně proto, že jsou součástí velmi intenzivní veřejné debaty, jejíž výsledek může mít pro náš život mnohem větší a bezprostřednější důsledek než geny samotné. Stojí tedy zato o genech číst a přemýšlet, i když ze své laické pozice nemůžeme plně porozumět jejich fyzikálně chemické povaze. Díky mediální vděčnosti jistých genetických postupů má dnes na genetiku názor snad každý od filozofů až po metaře, ale pro většinu lidí je to názor tak nějak vágně náboženský, protože gen vidí jako nějaký všemocný hybatel, proti jehož síle v podstatě nic nezmůžeme. Tento populární názor je jakýmsi zjednodušením téměř třicet let staré knihy Richarda Dawkinse „Sobecký gen," po jejímž přečtení dochází mnoho lidí (i odborníků) k závěru, že v evoluci se vlastně jedná o pokus genů propagovat svou existenci a my (stejně jako ostatní organizmy „geny vygenerované") jen nečině přihlížíme. Proti této teorii se již dávno ohrazuje mnoho biologů (v čele s nedávno zesnulým Stevenem Gouldem), ale nově teď mají účastníci veřejné debaty k dispozici knihu psanou z pozice genetiky, která uvádí celou kontroverzi do širší perspektivy. Je jí do češtiny zatím nepřeložené „Století genu" od Evelyn Fox Keller z roku 2000.

Keller podává na necelých sto padesáti stranách přehled nejdůležitějších milníků ve vývoji genetiky mezi lety 1900 a 2000 od vynálezu slova „gen" až po Projekt lidského genomu (HGP), který byl ale zcela dokončen až po vydání knihy. Velice ilustrativní je již samotný počátek slov „genetika" a „gen". Předpokládali bychom, že genetika je obor zabývající se geny, ale není tomu tak. Samotný termín genetika se sice objevil až v roce 1906 několik let po znovuobjevení Mendelových experimentů jako název nového oboru zabývajícího se dědičností, ale slovo gen přišlo až o tři roky později a bylo zavedeno jako takové „užitečné malé slovo" popisující jednotku dědičnosti. Celý zbytek století pak genetika strávila tím, aby přišla na to, co to vlastně gen je a co dělá. Gen je tedy hlavně užitečné slovo a trvalo téměř půl století než Watson a Crick objevením struktury DNA dokázali, že gen má opravdu nějakou chemicko biologickou podstatu, přestože v roce 1953 už o tom nikdo v podstatě nepochyboval. DNA (tento nový otisk prstu) však nelze jednoznačně ztotožnit s genem a tak ani po téměř sto letech na otázku „co a k čemu gen je" nemůžeme dát uspokojivou odpověď. Keller navrhuje, abychom se radši ptali „k čemu je rozprava o genech." To, že neexistuje jednoznačná definice genu, totiž překvapivě není překážkou pro vědce v laboratoři, který vždy ví, co genem myslí, přestože jím myslí něco trochu jiného než vědec v jiné laboratoři. Právě díky jisté vágnosti a vrozené nepřesnosti slova „gen" mohla genetika postupovat tak rychle, protože toto užitečné slovíčko umožnilo vědcům lépe komunikovat a sdílet experimentální výsledky tam, kde by jinak jen tápali v temnotách a zároveň umožnil otevřít politickou dimenzi genetiky tím, že veřejnosti poskytlo intuitivní termín pro pochopení nové vědy. Keller ovšem také ukazuje, jak se s postupem chápání genetiky slovo gen stává čím dál víc nedostatečným a svou jednoduchostí zavádějícím. Proto podle ní potřebujeme novou slovní zásobu, která by umožnila komunikaci jak mezi vědci, tak mezi vědci a veřejností. Nová komunikační zásoba by měla být schopna popsat jevy jako adaptaci na prostředí, stabilitu, schopnost opravovat vlastní chyby a náhodnost.

Kromě toho, že nezahrnuje žádné z těchto pojmů, považuje za hlavní nedostatek „genu" Keller zavádějící snadnost s jakou ho považujeme za „příčinnou jednotku", která má za následek nebo za vinu nějaký prvek našeho bytí. Dnes již více méně odmítnutá vědecká hypotéza „jeden gen jeden enzym" má totiž partnera v lidové představě „jeden gen jedna nemoc" nebo ještě nebezpečněji „jeden gen jedna vlastnost". Nebereme-li v potaz to, že geny jsou ovlivněné kontextem v němž se nacházejí, a zdá se také celistvým zájmem organizmu, může genetika vést k novému povstání vědecké diskriminace, jakémusi „genetizmu" tj. k představě, že naše geny nás beze zbytku určují a jistí lidé jsou geneticky odsouzeni k méněcennosti. Zatím víceméně fiktivní rození „dětí na zakázku" je totiž ve srovnání s tímto nebezpečím v podstatě nepodstatné. Právě proto se vyplatí každému, kdo si myslí, že má na „genetiku" názor a touží po jeho politické realizaci, aby se s knihou Století genu seznámil.

Je totiž nesmírně důležité uvědomit si omezení vědy a vyhnout se ztotožňování jejích výsledků se skutečným porozuměním principů a schopností předvídat jejich důsledky. Zde Keller načrtá velice důležitou paralelu s inženýrstvím. V lidových představách má oproti vědě inženýrství jaksi nižší statut. Podle této představy je inženýrství bezmyšlenkovitou aplikací vědeckých (většinou) fyzikálních poznatků na praobyčejné stroje, mosty a silnice, tedy jakýmsi pošpiněním čistoty vědy, bez kterého bychom ale nemohli být. Opak je pravdou. Věda by bez inženýrství nemohla existovat. Inženýři se dnes a denně musí potýkat s konstrukcemi tak složitými (ať už to jsou povodňové zátarasy nebo počítačové programy), že je nelze spočítat a musí proto vyvíjet postupy, které zajistí stabilitu jejich systémů. Ostatně laboratorní i humanitní vědy (jaksi podvědomě) používají mnoho inženýrských postupů, jakýchsi „fíglů" a „zkratek", bez nichž by se neobešly. Keller zde za příklad dává slavnou ovci Dolly, k jejímuž neočekávanému zrození přispěly právě různé takové „fígle" o nichž se teoreticky předpokládalo, že nemůžou fungovat. Genetika se ale obrací k inženýrství i explicitně a hledá v něm inspiraci pro to, jak naložit se systémem tak složitým jako je lidský genom. Jak přesně totiž z genů (které, ať už jsou, co jsou, nedělají nic jiného než, že tvoří bílkoviny) povstane celý organizmus totiž nikdo neví. Ukazuje se totiž, že pokud se vyřadí některé geny (tj. části genetického kódu), o nichž se předpokládalo, že jsou nezbytné, nic se nestane. Je ale také jasné, že genetické chyby mohou mít dalekosáhlé důsledky. Ale jak daleko sahají se neví. Keller proto vidí hlavní výsledek úsilí jako Projekt lidského genomu v tom, že ukázal, co nevíme a kudy by se další genetický výzkum měl ubírat. Rozhodně nelze říci, že jakýmkoli způsobem zachycuje podstatu lidské existence.

Jaké z toho plyne ponaučení? Veřejná debata o genetice (dnes už o genomice) je nezbytná, ale potřebuje nový slovník, aby mohla být účinná. Vyplatí se proto číst knihy jako Století genu a mluvit o nich i bez plného porozumění molekulární biologii. Vyplatí se to i z toho důvodu, že všichni s sebou nosíme jakousi naivní teorii dědičnosti a genetické determinace a je důležité, abychom si nenamlouvali její vědeckost a vyvozovali z ní politické důsledky.

---

## About this item

- Type: Journalism
- Genre: Review
- Published: c. 2007
- Outlet: Lidové noviny
- Language: Czech

Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Knowledge, expertise and science](https://dominiklukes.net/topics/knowledge-and-science).

## Related

- [Nový ateismus: Boje na rozhraní vědy a víry](https://dominiklukes.net/writing/novy-ateismus-boje-na-rozhrani-vedy-a-viry) (Journalism · c. 2007)
- [O idiocii vzdělaných](https://dominiklukes.net/writing/o-idiocii-vzdelanych) (Journalism · c. 2007)
- [Podněty a plody Pražského lingvistického kroužku: ruská emigrace, česká sláva a 80té narozeniny](https://dominiklukes.net/writing/podnety-a-plody-prazskeho-lingvistickeho-krouzku-ruska-emigrace-ceska-slava-a-80) (Journalism · c. 2007)
- [Věda jako společenský konstrukt: případ limitů evolučních teorií](https://dominiklukes.net/writing/veda-jako-spolecensky-konstrukt-pripad-limitu-evolucnich-teorii) (Journalism · c. 2008)
- [Války o Darwina: aneb o potyčkách na okrajích vědy](https://dominiklukes.net/writing/valky-o-darwina-aneb-o-potyckach-na-okrajich-vedy) (Journalism · c. 2002)
- [Komunismus, fašismus, nacismus, klerikalismus a demokratismus](https://dominiklukes.net/writing/komunismus-fasismus-nacismus-klerikalismus-a-demokratismus) (Journalism · c. 2006)

Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)