# Marečku podejte mi pero: Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/marecku-podejte-mi-pero The piece explains why adult education matters, how adults learn, and why organisations need instructors trained specifically to teach them. Journalism · Reporting · Lidové noviny · c. 2001 Published in Lidové noviny, c. 2001. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly. Vzdělávání dospělých a moderní doba Delší život, složitější svět, neustále se měnící technologie. To všechno přispívá k tomu, že je nezbytné, aby se vzdělávání dospělých stalo celosvětovou prioritou. Pedagog -- vede děti. Andragog -- vede muže. Vedle staré známé *pedagogiky* se dere o místo na slunci obor starý sotva padesát let *andragogika* neboli vzdělávání dospělých. ## Celoživotní vzdělávání: Co jsme si o něm mysleli, myslíme, budeme myslet Herbart, jeden z otců pedagogiky odsoudil v první polovině devatenáctého století andragogiku, tehdy poprvé navržený nový obor, protože redukovala dospělé na děti. Tento pohled na vzdělávání dospělých přežívá dodnes. Představy o vzdělávání dospělých většiny Čechů byly formovány filmem Marečku podejte mi pero. Jeho rozbor jasně ukazuje jaké všechny překážky stojí tomuto oboru v cestě. 1) *Film:* Jiří Sovák je ve filmu donucen k dalšímu studiu, aby mohl být dále vedoucím. *Naše představa o andragogice*: Dospělí jsou k dalšímu vzdělávání nuceni proti své vůli bezmyšlenkovitým vedením. Jediný důvod pro další vzdělávání je ekonomický. 2) *Film:* Studenti se učí základy chemie a Nerudovy básně. *Naše představa o andragogice:* Vzdělávání dospělých je jen pro formu a nenaučí své studenty ničemu užitečnému. 3) *Film:* Děti jsou pozvány na ‚rodičovskou' schůzku. *Naše představa o andragogice:* Návrat do školy činí z dospělých děti. Dospělí ztrácí možnost samostatně se rozhodovat. 4) *Film:* Mnozí učitelé jsou mladší než žáci. *Naše představa o andragogice:* Dospělé učí mladé horké hlavy, které mají veškeré znalosti načtené z knih. Zkušenosti, kterých dospělí za svůj život dosáhli jsou, vrátí-li se do školy, odvrženy, a oni musí začínat znovu. ## Celoživotní vzdělávání a univerzita Andragogika je poměrně nový vysokoškolský obor (asi stejně starý jako kybernetika), napadána ze strany akademiků. Mají pocit, že to není samostatný obor, protože nemá vlastní metodu a spoléhá příliš na výsledky a nástroje sociologie a psychologie. To je samozřejmě nesmysl, protože podle stejného klíče by se musely vyloučit i třeba anglistika nebo bohemistika, které jsou také definovány pouze předmětem svého bádání, rozhodně by aplikaci takové metodologické sekyry nepřežila pedagogika a já bych osobně přivlekl ke špalku i upovídanou filozofii. Normalizací zdiskreditovaná výchova a vzdělávání dospělých (dnes andragogika) je však snadným cílem podobných útoků. Andragogici, kteří se pak snaží podbízet takzvaným skutečným vědám, místo aby si stáli za svým, si také moc nepomáhají protože studenti jejich oboru jsou považováni za méně ‚kvalitní'. Ve skutečnosti je andragogika zásadním interdisciplinárním oborem, který může víc než mnohý jiný přispět k pochopení lidské existence. O tom, že se tento obor u nás zachytil svědčí i vynikající webové stránky http://www.andragogika.cz. Univerzity se však s učením dospělých musí vypořádat nejen teoreticky, ale i prakticky. Mnohé jsou z ekonomických i jiných důvodů nuceny poskytovat kurzy pro dospělé a je otázkou, do jaké míry by se měly stavět i ke svým denním studentům jako k dospělým je věčnou otázkou. ## Jaká je tedy skutečnost? Po pádu komunistického režimu se před nové zřízení postavil problém, jak zvrátit propagandistické vzdělávání, jež vychovalo socialismu stovky poslušných pionýrů, a nahradit jej propagandou vlastní (byť mnohem pluralitnější). Jak změnit jiskry na skauty, z nichž jak houby po dešti vyrostou vzorní podnikatelé? Naprostá většina změn se soustředila na lidi v předproduktivním věku. Rozšířená výuka jazyků, nová občanská nauka, nová ekonomická teorie, zahraniční pobyty a hostující učitelé ze zámoří. Všechny tyto možnosti se otevřely před naší drobotinou, ale lidé starší než třicet let byli v podstatě opomenuti. Z části to bylo proto, že byli považováni za jaksi poznamenané, ale také proto, že si s jejich vzděláváním jaksi nikdo nevěděl rady. Veškeré granty pro vzdělávací programy (obzvláště ty ze zahraničí) byly zaměřeny na lidi do věku třiceti let. Zrovna tak mnoho zahraničních firem se obracelo k čerstvě vystudovaným pracovníkům jako držitelům důležitých míst. Což vedlo k na západě řídce vídanému jevu, čerstvých absolventů ve vedoucích pozicích. Ve skutečnosti budou právě lidé, kterým bylo v roce 1989 kolem pětatřiceti, vytvářet bohatství a prosperitu České republiky v následujících dvou dekádách. Rostoucí nezaměstnanost a potřeba zahraničních investic donutila vládu soustředit se právě na jejich vzdělávání. Jak vidíme nejsou to jen daňové prázdniny, ale příslib kvalifikovaných pracovníků, popřípadě úhrady jejich přeškolení, co k nám láká investice na zelené louce. Za posledních let se většina dospělých v České republice setkala v dobrém či ve zlém s nutností doškolit se. Bohužel většina tohoto školení nijak nezměnila jejich předsudky formované oním slavným filmem. ## Zlý podnikatel, dobrý podnikatel Američtí konzervativci se dostali v 90. letech k moci s pokřikem, že budou řídit stát jako velký podnik, jejich volební slogan byl ‚Smlouva s Amerikou'. To se jim ale nepodařilo hlavně proto, že se k řízení státu postavili jako finanční ředitelé a říkali si, že bude-li v ekonomice dost peněz správně investovaných budou všichni spokojeni. Nebyli a zvolili znovu Billa Clintona. Tato pýcha finančního managementu je typická pro podniky spějící k pomalému úpadku. Finanční úspory a produktivita práce počítaná jak počet zisku na zaměstnance mají své limity. Co v těchto podmínkách odlišuje dlouhodobě úspěšné firmy nebo státy není marketing nebo finanční management, ale to jací lidé pro ně pracují. Jejich dovednosti, ale i ochota a schopnost se dále vzdělávat, jsou naprosto nezbytné pro rozvoj společnosti. Zároveň přímo ovlivňuje spokojenost zaměstnanců a ta opět jejich produktivitu. Přesto se však mnoho zaměstnanců brání dalšímu vzdělávání, protože je považují za vyrušení rutiny nebo za zbytečné cvičení, které pro ně zaměstnavatel připravil. Poněkud nejednoznačnější je pokud je účast nebo dokonce úspěch na dalším vzdělávání vázána na výší platu nebo samotné další zaměstnání. Na některé lidi toto působí pozitivně, zatímco pro jiné tento stres zásadně sníží schopnost něco se naučit. Zaměstnavatelé se tedy musí potýkat s cynismem a odporem (který nemá zdroj jen ve stranických nebo požárních školeních) a je pro ně nezbytné najít způsob jak zaměstnance motivovat a zároveň zajistit, že nové znalosti nebo dovednosti skutečně použijí v praxi. Zdá se to směšné, ale úvodní školení o tom jak se učit může v mnohém umocnit úspěch školení zásadního pro běh firmy. ## Co všechno se člověk může začít učit v dospělosti ‚Na to já už jsem moc starý' je snad nejběžnější výmluva dospělých, kteří jsou postaveni před nutnost se něčemu učit. Ve skutečnosti neexistuje téměř žádné omezení, toho čemu by se mohli dospělí naučit. Musí se samozřejmě vyrovnat s některými problémy, které jsou spojeny s procesem stárnutí. Je přirozené, že s postupujícím věkem se zhoršuje zrak a sluch, ale tím se omezují pouze komunikační kanály, nikoli sama schopnost učit se. Mění se také schopnost zapamatovat si věci prostým opakováním, ale na druhou stranu se vyvíjí paměť asociační. Vezměme si tento příklad: na jednu stranu těžko naučíte osmdesátiletou babičku vyjmenovat zpaměti aminokyseliny, ale zato jí nebude činit žádné problémy vyjmenovat všechny postavy Dynastie, popsat jejich charakterové vlastnosti, osobní dějiny a předpovědět jejich budoucí chování a vzájemné vztahy. V tomto se nijak neliší od biologa, který se pod mikroskopem snaží donutit k milostnému vzepětí dvě netečné bakterie. Formulace a reformulace hypotéz je základem vědeckého přístupu. Jestli se takhle člověk chová k hrdinům televizního seriálu nebo DNA je jen otázkou jazyka, který se přitom používal. Jsem si naprosto jist, že mezi dělníky v továrně je spousta možných vědců a zrovna tak na univerzitách sedí spousta doktorů, kteří jsou v podstatě dělníky svého oboru a mnohem užitečněji by se uplatnili někde u soustruhu. Důležité je si uvědomit, že tyto schopnosti si musí člověk osvojit a pak procvičovat. Všechno, co člověk dělá se zlepšuje procvičováním. A naopak dovednosti, které jsou dlouho nepoužívané zakrní. To platí o mozku zrovna tak jako o svalech. Proto dospělí vracející se po mnoha letech do školy musí strávit dlouhou dobu jen postupným osvojováním si schopnosti myšlení a učení se novým informacím. Mnozí z nich se proto považují za méněcenné a často je tento jejich pocit spojený s neúspěchem. Více k tomuto problému níže. Dospělý i postarší člověk se může naučit cokoli od fyziky přes sociologii až po cizí jazyk. Naprostá většina omezení existuje pouze v mysli jejich samých a předpokladů jejich prostředí. Většina výjimek je spojená s fyzickou zdatností a dala by se vyčíslit na prstech jedné ruky. ## Jak se dospělí učí Schopnost dospělých učit se je v podstatě neomezená. Je ale důležité, aby si dospělí žáci i jejich učitelé uvědomili své silné stránky a nesnažili se, tak jako žáci v Marečku podejte mi pero, kopírovat děti, které dřepí ve školních škamnách. Dospělý člověk může při učení spoléhat na svou zkušenost a schopnost vypořádat se obtížnými situacemi. Dospělí jsou také ochotni posunout uspokojení, zatímco děti většinou vyžadují okamžitý výsledek. Na druhou stranu vyžadují prostředí, kde si mohou zachovat sebeúctu a neztrácí motivaci. Dospělý člověk také přináší sadu hodnot a poznání sebe sama. To samozřejmě může být jak silnou stránkou tak i slabinou a proto je pro učení dospělých lepší zapojit nové do stávajících vědomostí spíše než všechno prezentovat jako radikální změnu. Ne překvapivě se proto dospělí nejlépe učí mohou-li uplatnit své silné stránky a najdou způsob jak překonat své nedostatky. Dospělý student bude úspěšný, pokud uvidí, že učivo je nejen přímo prospěšné pro jeho další život, ale také bude-li moci zapojit své dosavadní znalosti a schopnosti. Člověk začínající zcela nový obor nemusí na jeho zvládnutí vynaložit stejné úsilí pokud už si osvojil obor jiný. Mnohé dovednosti, které je nutné středoškolákům nebo vysokoškolákům teprve představit už bude zvládat. V neposlední řadě je to povědomí o tom, jak se poučky převádějí do praxe a jaké jiné vlivy se mohou vyskytnout. Dospělý člověk potřebuje strávit mnohem méně času ve třídě a značná část jeho učení může probíhat přímo v praxi. Každý obor samozřejmě má jiné požadavky a zrovna tak jako děti se budou i dospělí lišit ve svých možnostech. Tento rozdíl ovšem nespočívá ve věku, ale ve faktorech jako je učební styl, inteligence atp. ## Proč by se měli lidé učit? Ekonomické potřeby nejsou jediným důvodem proč by se dospělí měli učit. Existují jasné důkazy, že *učení prospívá zdraví*. Chodit ve věku šedesáti let na kurz (ať už šití nebo geometrie) může být pro budoucí zdraví mnohem prospěšnější než každodenní kůra vitamínů. Účast na kurzech také pomůže lidem v důchodovém věku vypořádat se s oněmi nevyhnutelnými věcmi, jako ztráta partnera, odcizení dětí a všeobecná osamělost. Jak už jsem řekl, s učením, jako s každou jinou lidskou činností, průběžné procvičování zlepšuje schopnost úkon vykonávat. Jestliže se někdo v sedmdesáti letech rozhodne po třiceti letech zahálky pravidelně běhat může si vážně ublížit. Člověku, který se v padesáti vrátí po třiceti letech do školních lavic, sice nehrozí stejné tělesné nebezpečí, ale pravděpodobně narazí na obtíže a to i v případě, že bude výuka upravená pro dospělé. Schopnost vytvářet nové pojmové struktury z pasivně předložených informací bude zakrnělá. Zrovna tak postupy pamatování si a porozumění textu budou potřebovat oprášit. Nehledě na narušení zaběhlého rytmu života. První učební úspěchy se proto nemusí objevit po více než rok a mnoho dospělých bude pomalým postupem odrazeno. Vzhledem k všeobecnému prodloužení života po šedesátce bude žádoucí a rozumnés, aby se všichni průběžně zúčastňovali vzdělávacích kurzů, aby neztratili dovednosti nabyté v prvních dvaceti až třiceti letech svého života. Postupně se také bude stále více zvyšovat přijatelnost sedmdesátiletých studentů, kteří jsou doposud v společnosti považováni za podivíny. Podobný posun ve veřejném mínění lze vysledovat ve Spojených státech a stále více i v západní Evropě. Ve všech těchto místech je tento jev výsledkem ekonomické prosperity a všeobecného stárnutí populace. ## Kdo bude dospělé učit? Víme tedy, že dospělí se můžou učit prakticky v jakémkoli věku, měli by se učit pro osobní i všeobecný prospěch a budou čím dál tím víc nuceni do situací, kdy pro ně bude žádoucí nebo nezbytné zvýšit si kvalifikaci či dokonce ji naprosto změnit. Kdo je však bude učit? Převládající strategie ve většině kontextů je použít učitele učící denní kurzy (určené pro lidi maximálně do třiadvaceti let) a ustavit instituce jako externí/večerní studium nebo tzv. univerzita třetího věku. Tito lidé, pokud vůbec obdrželi nějaké metodologické vzdělání vůbec, jsou vyškolení pro výuku dětí a budou tedy pro dospělé používat postupy nevhodné, vedoucí k vysoké míře frustrace a neúspěchu. Budou se snažit své studenty donutit k postupům, které jsou jim cizí a budou spíše překážkou učení než jeho zdrojem. Dospělý se nepotřebují a ani nejsou schopni něco naučit nazpaměť, ale budou schopni vidět celý problém a pokud jej přijmou za svůj získají stejné porozumění, jako osmnáctiletý student. Typickým příkladem je počítačové školení, kde jsou instruktoři vybíráni podle své schopnosti zacházet s počítačem a jeho fungování vysvětlit, ale nemají žádné zkušenosti s výukou, jejímž cílem je osvojení si dovedností. Se stejnými problémy se ale potýká naprostá většina školících organizací. Je proto nezbytné, aby si vzdělávací organizace (ale i vláda) uvědomily, že musí investovat do vzdělávání školitelů, kterým je sice vlastní jejich obor, ale musí se naučit jej sdílet s ostatními tak, aby si jej mohli osvojit. Bohužel se programy andragogiky na našich univerzitách zaměřují převážně na sociologické a manažerské aspekty vzdělávání dospělých a didaktika v nich hraje poměrně malou roli. Na konci tohoto tunelu se ale pomalu začíná objevovat světlo. V komerčním sektoru se jasně projevují finanční tlaky jak společnosti odmítají platit za kurzy, kde se jejich zaměstnanci nic nenaučí. Proto už také většina učitelů angličtiny není vybírána jen na základě znalosti jazyka a to samé stále více a více platí o ostatních oborech. A za soukromou sférou pomalu budou následovat státní školy. A i vláda se do věci začne čím dál víc zapojovat, např. celoživotnímu vzdělávání je věnován celý čtvrtý oddíl Bílé knihy, i když bohužel navrhuje jen málo skutečně praktických změn. Zatím jsme teprve na počátku cesty, ale jsem si jistý že za deset či dvacet let bude povolání ‚učitel dospělých' stejně přirozená kariéra jako učitel jak ho známe z Hanýžky a Martínka. **Dvě fakta z MŠMT:** Celoevropský Týden jazykového vzdělávání dospělých se uskuteční 5. - 11. května v rámci Evropského roku jazyků 2001 V roce 1995 bylo jako součást Centra pro studium vysokého školství zřízeno Národní centrum distančního vzdělávání (NCDiV). --- ## About this item - Type: Journalism - Genre: Reporting - Published: c. 2001 - Outlet: Lidové noviny - Language: Czech Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech). ## Related - [0004:6000](https://dominiklukes.net/writing/0004-6000) (Journalism · c. 2001) - [37 000 pochybností](https://dominiklukes.net/writing/37-000-pochybnosti) (Journalism · c. 2001) - [4 předsudky o vzdělávání dospělých, jak je známe z filmu Marečku, podejte mi pero](https://dominiklukes.net/writing/4-predsudky-o-vzdelavani-dospelych-jak-je-zname-z-filmu-marecku-podejte-mi-pero) (Journalism · c. 2001) - [Co se v stáří naučíš...](https://dominiklukes.net/writing/co-se-v-stari-naucis) (Journalism · c. 2001) - [Když posadíte sedmiletého člověka do třídy na čtyři hodiny týdně, naučí se toho za rok méně než motivovaný dospělý za měsíc. Jediné, v čem děti často excelují, je výslovnost.](https://dominiklukes.net/writing/kdyz-posadite-sedmileteho-cloveka-do-tridy-na-ctyri-hodiny-tydne-nauci-se-toho-z) (Journalism · c. 2001) - [Mýty a pověry o učení se cizím jazykům](https://dominiklukes.net/writing/myty-a-povery-o-uceni-se-cizim-jazykum) (Journalism · c. 2001) Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)