# Když posadíte sedmiletého člověka do třídy na čtyři hodiny týdně, naučí se toho za rok méně než motivovaný dospělý za měsíc. Jediné, v čem děti často excelují, je výslovnost.

Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/kdyz-posadite-sedmileteho-cloveka-do-tridy-na-ctyri-hodiny-tydne-nauci-se-toho-z

The piece corrects six common myths about foreign-language learning and gives practical advice on age, immersion, teachers, grammar, and methods.

Journalism · Reporting · Lidové noviny · c. 2001

Published in Lidové noviny, c. 2001. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.

**Mýty a pověry o tom, jak se nejlépe učit cizím jazykům**

Zklamání mohou způsobit mnohé obecně rozšířené názory na to, jak se nejsnáze a nejlépe naučit cizí jazyk. Často na nich něco je, ale neplatí pro každého a za všech okolností. Věříme-li jim doslova, stávají se pověrami.

**Děti se učí cizím jazykům lépe než dospělí**

Zdá se nám, že se malé děti naučí svůj jazyk neuvěřitelně rychle, ale to je iluze. Děcko stráví mnoho let tím, že se učí nová slova i to, jak je použít. Do jedenácti let se plně nenaučí ani svůj první jazyk.

Když posadíte sedmiletého člověka do třídy na čtyři hodiny týdně, naučí se toho za rok méně než motivovaný dospělý za měsíc. Jediné, v čem děti často excelují, je výslovnost.

Výzkumy ukázaly, že se cizím jazykům nejlépe učí děti mezi 14 a 18 lety. V tomto věku už se dokážou vypořádat i s abstraktními pojmy jako gramatika, bez níž se při běžné školní výuce neobejdeme. (Situace je samozřejmě jiná, je‑li dítě vystaveno jazyku desítky hodin týdně, ale i tehdy mají -náctiletí lepší výsledky.)

Tip: Máte-li peníze, začněte s výukou svých dětí co nejdříve, rozhodně se tím nic nezkazí. Nejlepší je najmout jim cizojazyčnou chůvu. Jsou-li však vaše možnosti omezené, počkejte s učením až do věku asi dvanácti let, protože tehdy se dítě za rok naučí tolik co mladší dítě za několik let.

**Jsou jazyky jednodušší, logičtější či krásnější než jiné**

Některé jazyky mají koncovek více, jiné méně. O angličtině se říká, že je to jednoduchý jazyk. Jak však poznamenal jeden učitel, je to jazyk, kterým je jednoduché se naučit mluvit špatně.

Naučit se nový jazyk je dřina, která zabere spíše roky než měsíce. Musíme se naučit nejen slovíčka, ale i to, kdy je správně použít. Musíme se naučit nejen význam frází, ale i co neznamenají. Musíme nejen umět používat gramatická pravidla, ale také na ně zapomenout a prostě mluvit.

Kolik člověk umí slovíček, není přímo úměrné tomu, jak dobře se domluví. Schopnost vyjádřit se omezenými prostředky je snad ještě důležitější než naučení se mnoha slovům.

Zrovna tak názor, že některé jazyky jsou hezčí nebo logičtější než jiné nemá racionální podklad.

Tip 1: Nemyslete si, že angličtina je lehčí než jiné jazyky. Naučit se mluvit dobře anglicky vyžaduje stejné úsilí a čas jako naučit se rusky nebo arabsky.

**V cizině se člověk naučí jazyk mnohem rychleji než doma**

Tato pověra hraje do kapsy mnoha organizacím nabízejícím zahraniční kurzy. A jako obvykle na ní něco je.

Pobyt v zahraničí mnohdy zvedne motivaci, ale špatná zkušenost ji může také snížit. Rovněž se mnohem snáze naučíte slovíčka a fráze spojené s každodenním životem, pokud je v rozmezí jednoho měsíce budete denně používat.

Jenže slovíčka jsou jen jednou součástí dorozumívání. Miliony turistů dnes a denně dokazují, že s deseti slovíčky a dvěma rukama se dá přežít téměř všude. Vyjádřit plynně své myšlenky, popsat pocity a události vyžaduje mnohem více.

Jen minimum lidí jazyk jednoduše absorbuje. Práci se slovíčky a fušce s cvičeními se nevyhneme, ať jsme, kde jsme. A leckdy se k ní spíše přinutíme doma než v exotické cizině.

Předpokládáme, že stráví‑li někdo rok dva v cizině, tamní jazyk se do něho nějak vetře, ale to vždy neplatí. Příkladem jsou au‑pair, které nebo kteří se velice často jazyk naučí jen v omezeném kontextu, protože nemají dostatečný kontakt s místními lidmi, a to i když si platí jazykové kurzy.

Navíc Češi v zahraničí často vyhledávají další Čechy a s nimi pak mluví česky. Unikají tak před kulturním šokem. To se také často stává při zmíněných pobytových kurzech.

Tip: Jestli vám na penězích nezáleží, jeďte v létě na měsíc na jazykový tábor do Anglie. Jestli však je váš rozpočet omezený, kupte si radši za stejné peníze roční intenzivní kurz doma.

**Je lepší mít za učitele rodilého mluvčího**

Připadá nám logické, že když někdo učí svůj vlastní jazyk, musí být lepší než učitel, který bude nutně mít v tom jazyce mezery. Problémy jsou však nasnadě.

Mnohé české a moravské školy se na začátku 90. let přesvědčily o tom, že nevyškolený rodilý mluvčí angličtiny nemusí mít pro studenty větší hodnotu než přeškolený učitel ruštiny, který je o tři lekce před nimi.

Potíže ale mají i kvalifikovaní rodilí mluvčí, neumějí-li místní jazyk a vysvětlují-li studentům novou látku. Samozřejmě je nutné (a možné) tak učit, pokud jsou studenti z různých zemí a dosud nemají žádný společný jazyk. Studenti se tak sice donutí komunikovat novým jazykem, jenže vysvětlováním se ztratí mnoho času.

Navíc ne všichni studenti se dokážou dobře vyrovnat se situací, že učiteli často ne zcela rozumějí. Vytvoří si pak k novému jazyku negativní vztah. Pro osvojení si jazyka je totiž třeba, aby studenti byli vystavováni tomu, čemu v zásadě rozumějí. Mnoho soukromých jazykových škol muselo tedy na přání studentů najmout česky mluvící učitele, kteří pracují v tandemu s rodilým mluvčím.

Tip 1: Pokud nemáte moc času a obzvláště pokud teprve s jazykem začínáte, zvolte si raději kvalifikovaného českého učitele.

Tip 2: V každém případě je dobré vyžádat si zkušební hodinu s učitelem, který vás bude učit.

**Člověk musí znát dobře gramatiku svého jazyka, aby se mohl naučit cizí jazyk**

Gramatika je otázka akademická, nikoli praktická. Hlavní argument zatvrzelých češtinářů, kteří své žáky nutí do doplňků a příslovečných určení, zní, že se bez této znalosti neobejdou, chtějí-li se kdy naučit nějaký jiný jazyk.

Určitě se nám hodí, rozpoznáme‑li podstatné jméno od přídavného a příslovce od slovesa. O moc více toho však vědět nepotřebujeme. Gramatická terminologie je totiž často uzpůsobená konkrétnímu jazyku a většinu pojmů nelze aplikovat.

Dospělý člověk se většinou potřebuje při studiu jazyka učit i gramatickým poučkám, protože na rozdíl od dětí nemá dost času, aby donekonečna opakoval věty. Příliš gramatiky ale může být i na škodu, protože se pak studenti často bojí promluvit. Je proto nutné se soustředit jak na pravidla, tak na používání jazyka pro konverzaci, a to i v případě jazyka rodného.

Tip: Povědomí o vlastním jazyce je užitečnější než detailní znalost mluvnické terminologie.

**Existuje jedna zaručená metoda výuky**

Různí lidé se učí různě a jedna metoda těžko pomůže všem. Přesto přežívá chiméra, že existuje nějaká jedna metoda k perfektnímu osvojení cizího jazyka. Stejně jako si myslíme, že existuje jedna dieta, která nám zaručí sličná těla.

Za posledních deset let se vyrojilo mnoho škol, které nabízejí tu či onu "novou" metodu, která zaručí, že se naučíte novému jazyku bez námahy za pár měsíců. Většina těchto kurzů je založena na tom, jakým způsobem se cizímu jazyku naučil "vynálezce" té které metody. Znamená to tedy, že bude nejefektivnější pro lidi, kteří se učí podobným stylem jako dotyčný autor, tj. jen pro malé procento lidí.

Úspěch dané metody navíc může záviset na určité situaci. Jakmile se okolnosti změní, nebude fungovat ani pro svého zakladatele. Například audiolingvální metoda, v 60. letech populární po celém světě, se během války osvědčila pro armádu. Jenže zatímco vojáci pod příkazy dřeli po měsíce pět až šest hodin denně, postup založený na neustálém opakování naprosto selhal pro studenty učící se jen několik hodin týdně. Tento případ znovu dokládá, že věnujeme‑li učení dostatek času a námahy, naučíme se jazyk víceméně jakoukoli metodou.

Za posledních patnáct let se ve světě moderní výuky jazyků ustálil přístup, který můžeme nejlépe nazvat mozaickým, a který si bere to nejlepší ze všech metod, ale hlavně se snaží poskytnout studentům širokou škálu učebních postupů.

Tip: Jakákoliv univerzální metoda je skoro určitě nesmysl, a pokud stojí více peněz, tak si kvůli kurzům hypotéku neberte. Radši si kupte kurz s kvalifikovaným učitelem učícím podle moderní učebnice. Na druhou stranu jsou určitě lidé, pro které bude některá "spásná" metoda fungovat. Proto stojí za to zkusit si podle ní pár hodin. Investujte ale jen do kursů, které vám nejdřív umožní se na nějakou hodinu podívat.

---

## About this item

- Type: Journalism
- Genre: Reporting
- Published: c. 2001
- Outlet: Lidové noviny
- Language: Czech

Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Language learning and teaching](https://dominiklukes.net/topics/language-learning).

## Related

- [0004:6000](https://dominiklukes.net/writing/0004-6000) (Journalism · c. 2001)
- [37 000 pochybností](https://dominiklukes.net/writing/37-000-pochybnosti) (Journalism · c. 2001)
- [4 předsudky o vzdělávání dospělých, jak je známe z filmu Marečku, podejte mi pero](https://dominiklukes.net/writing/4-predsudky-o-vzdelavani-dospelych-jak-je-zname-z-filmu-marecku-podejte-mi-pero) (Journalism · c. 2001)
- [Mýty a pověry o učení se cizím jazykům](https://dominiklukes.net/writing/myty-a-povery-o-uceni-se-cizim-jazykum) (Journalism · c. 2001)
- [Co se v stáří naučíš...](https://dominiklukes.net/writing/co-se-v-stari-naucis) (Journalism · c. 2001)
- [Kognitivní styly - 4MAT](https://dominiklukes.net/writing/kognitivni-styly-4mat) (Journalism · c. 2001)

Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)