# Češi pod vodou

Canonical page: https://dominiklukes.net/writing/cesi-pod-vodou

The essay argues that interpreting misconduct during floods as uniquely Czech makes universal human behaviour feel manageable but can dehumanise people outside the national group.

Journalism · Opinion · Lidové noviny · c. 2002

Published in Lidové noviny, c. 2002. Text from the author's final draft; the printed version may differ slightly.

Traumatické události v nás vyvolávají mnoho reakcí, které mají za úkol nám pomoci vyrovnat se s novým uspořádáním reality a nějakým způsobem potvrdit svoji identitu, představu o tom, kdo jsme a jak zapadáme do chodu světa. Většina z nich je čistě osobní a privátní, ale jsou i reakce společenské a dokonce celonárodní. Jednou ze zajímavých součástí našeho neustálého veřejného dialogu je debata o tom, kdo jsme jako Češi. Výsledný obraz, či spíše pestrá mozaika, se pak používá pro vysvětlení jednání soukromých jednotlivců nebo národních představitelů. Reportáže ze zaplavených oblastí přinesly mimo jiné i zajímavé ukázky toho, jak se na sebe díváme. Rozhlas i televize neustále přenášely nejen objektivní popisy událostí, ale i poznámky přihlížejících, z jejichž úst se nejednou ozvala jedna z těchto magických formulek: „To je možný jenom v Čechách," „V Čechách je možný všechno" nebo „Jsme přece v Čechách." Tato zaříkání se objevují téměř výhradně pro vysvětlení jevů negativních: předražování potravin v tísňových oblastech, rabování, špatná práce vlády, špatná práce pojišťoven a dalších. Podobné výroky samozřejmě nejsou omezeny na čas krize, ale je zajímavé, že se objevily v podstatě automaticky v okamžiku, kdy bylo nutné se vyrovnat s něčím nepříjemným. Na první pohled se jejich použití může zdát paradoxní. Neměli bychom snad v těžkých chvílích poukazovat na světlé stránky Čechů jako jsou chrabrost, štědrost a ochota pomoci? Kromě jedné poznámky redaktora, že německá organizace záplav je horší než naše, jsem nikde nezaslechl: „Musíme si pomáhat, jsme přece Češi." Kdybych teď chtěl pokračovat v duchu běžných promluv o češství, snažil bych se to vysvětlit jako něco typicky českého: nedůvěru v sebe sama způsobenou čtyřiceti lety komunismu, závist, malost a podobně. Jenže podíváme-li se trochu po světě, zboří se nám tato představa o sobě jako domeček z karet. V podstatě všechny národy nebo vlastně jakákoli uskupení s vlastní kulturou (od rodiny výše) mají příběhy popisující své nedostatky, které používají pro vysvětlení chování svých členů. Všechny výše uvedené reakce (ať švary či nešvary) jsou přece vlastnosti obecně lidské a ne specifické pro konkrétní národ. Rabování, lichvaření se objevuje po přírodních katastrofách všude na světě: od Bangladéše přes Anglii po USA. Zrovna tak statečnost, nesobeckost a obětavost. Podíváme-li se pak na to, jak o těchto událostech lidé mluví, zjistíme, že většinu špatných vlastností v době krize připisují národnímu duchu a dobré považují za přirozené. I toto sdílíme s jinými společenstvími. Ne snad, že bychom o sobě jako Češi nevyprávěli také pozitivní příběhy: jsme pohostinní, vynalézaví, chytří, máme dobré jídlo a dokážeme se o sebe postarat. Skoro stejné věci o sobě s drobnými místními variacemi vyprávějí všechny národy. Jen výjimečně se ale tento popis aplikuje pro jednotlivosti pozitivního chování. Myslím si, že to je proto, že vysvětlení odpudivého jednání našeho souseda jako součásti špatné národní povahy je do jisté míry společensky terapeutické. Přestože daný čin odsuzujeme (ať morálně či právně), potřebujeme ho nějak vysvětlit, uvést do sféry známého a předvídatelného. Pokud ho ztotožníme s chováním předvídatelně českým, nebojíme se ho tolik, protože přeci víme, jak se s věcmi českými vyrovnat.

Vysvětlovat universální lidské jednání jednotlivců jako součást národního souboru vlastností je tedy přirozené a asi i nezbytné. Měli bychom se tedy vůbec nad tím zamýšlet a popřípadě se snažit o změnu. Myslím, že ano. Ne všechno „přirozené" (čti normální, běžné) je totiž prospěšné. Opačnou stránkou přenosu obecně lidských vlastností na vlastnosti národní, je implicitní odepírání lidství národům a společenstvím jiným, které se samozřejmě nejvíce projevuje v době krize. Dopustí-li se takového činu Ukrajinec, Němec nebo bohužel Róm, může se předchozí shovívavost (která ale neznamená odpuštění nebo souhlas) změnit ve vztek a touhu okamžité až animální odvety. Pro hodnocení negativního jednání pak používáme dvě škály: jednu národní (pro známé a předvídatelné) a druhou pro ty nalézající se mimo dosah našeho nacionálního deštníku. Každý národ má touhu a „vrozenou" potřebu po své obecně uznávané povaze, nebo jinak řečeno chce mít svého ducha. Ne všichni jeho příslušníci tuto potřebu sdílí do stejné míry, ale obecně lze hovořit o jevu univerzálním. Ani konkrétní příběhy, které si lidé po celém světě vypráví, aby si svou národnost zpřítomnili, se neliší tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Bylo by nemožné a i škodlivé se tohoto rysu zbavit úplně. Stojí ale za to uvažovat o tom, co děláme a snažit se rozšířit svou definici známého na lidi obecně. A právě úvahy následující traumatické události jsou k tomu dobrou příležitostí. Bylo by určitě pozitivní, kdyby nám popovodňová reflexe pomohla nejen k uvědomění, jak a kde stavět lepší hráze, ale také, kde se hrázím, zdím a klapkám na očích vyhnout. Ne jako Čechům, ale jako lidem.

---

## About this item

- Type: Journalism
- Genre: Opinion
- Published: c. 2002
- Outlet: Lidové noviny
- Language: Czech

Topics: [Czech language and culture](https://dominiklukes.net/topics/czech), [Society, politics and culture](https://dominiklukes.net/topics/society-and-politics).

## Related

- [Hledání smyslu lidské existence](https://dominiklukes.net/writing/hledani-smyslu-lidske-existence) (Journalism · c. 2002)
- [Jak neměřit člověka](https://dominiklukes.net/writing/jak-nemerit-cloveka) (Journalism · c. 2002)
- [Joe Haldeman: Věčná svoboda, Polaris 2001, 231 stran](https://dominiklukes.net/writing/joe-haldeman-vecna-svoboda-polaris-2001-231-stran) (Journalism · c. 2002)
- [Pynsent: Rozhovor pro LN](https://dominiklukes.net/writing/pynsent-rozhovor-pro-ln) (Journalism)
- [Czech Hiccup by Hiccup: The Casual Visitor's Primer](https://dominiklukes.net/writing/czech-hiccup-by-hiccup-the-casual-visitors-primer) (Journalism · c. 2002)
- [Hledání univerzálního porozumění](https://dominiklukes.net/writing/hledani-univerzalniho-porozumeni) (Journalism · c. 2002)

Section: [Writing](https://dominiklukes.net/writing)
