O volných trzích a jejich trhovcích

Současná krize finančních trhů způsobila mnoho zlého milionům běžných lidí, které propaganda volného trhu přesvědčila, že není lepší cesta k prosperitě, než se stát drobným investorem. Kdo je z této katastrofy schopen vytěžit alespoň trochu prospěchu, jsou nakladatelé knih o současné krizi finančních trhů.

<!--invis-start--><!--INTEXTSTART-->

Od loňského podzimu vyšly anglicky více než dvě desítky pojednání o tom, co se ve světě financí vlastně děje, kdo za to může, kterému historickému kolapsu se dnešek nejvíc podobá, a tak dále. Autory těchto knih jsou novináři, historici, ekonomové, bývalí a současní bankéři. Gillian Tettová se z tohoto panoptika komentátorů na první pohled příliš nevymyká. Její renomé je založeno na dlouholeté kariéře v prestižních Financial Times, která si stejně jako většina světového finančního tisku všimla nebezpečí skrývajícího se v moderním bankovním systému až na poslední chvíli. Na rozdíl od mnoha ostatních však není Tettová jen obyčejná ekonomka. Než začala psát pro Financial Times, obdržela na Cambridžské univerzitě doktorát ze sociální antropologie za práci, jež se věnuje svatebním rituálům v Tádžikistánu. Když se autorka v roce 2005 začala poprvé zabývat takzvanými finančními deriváty, kterým dnes mnozí kladou vinu za krizi, všimla si, že pro porozumění těmto velmi abstraktním finančním trhům je nutné si všímat nejen složitých matematických modelů a ekonomických teorií, ale také zvyků a hodnot finančních bankéřů. Jejich jednání a uvažování se totiž v mnoha a ohledech neliší od jednání a uvažování trhovců prodávajících rajčata na tržišti někde v Zakavkazsku. Kniha se na vývoj dnešního kolapsu dívá z perspektivy osudů jednoho konkrétního týmu finančníků pracujících v 90. letech u banky J. P. Morgan, kde má boom derivátů jeden ze svých kořenů. Tento přístup autorce umožnil ukázat lidskou stránku makroekonomických událostí, která nesestává pouze z chamtivosti a pochybné etiky, ale také z idealismu, vynalézavosti a loajálnosti. Bankéři, které Tettová studovala, sice vydělávali své miliony, ale zároveň byli ochotni si upřít vyšší zisky, aby dostáli svým ideálům. Jejich jednání spočívá v upřímném přesvědčení, že to, co dělají, je zcela v širším společenském zájmu. Kolaps, jenž bankéře překvapil stejně jako ekonomické laiky, má podle Tettové své příčiny nejen v nedostatečných ekonomických modelech, ale také ve společenských a komunikačních vazbách lidí z bank.

Bláznovo zlato je možné číst jako napínavý příběh, jehož rozuzlení známe jen z části, jako úvod do světa abstraktních financí i jako antropologickou studii. Kniha je napsaná přístupným novinářským stylem, který občas autorku nutí ke zkratkám tam, kde by textu prospělo trochu více antropologické důslednosti, ale je také vybavena podrobnými poznámkami, a obsahuje dokonce i stručný slovníček.

***

LITERATURA FAKTU

ČESKY NEVYŠLO

Fool’s Gold Gillian Tett Vydalo nakladatelství Little, Brown, London 2009. 338 stran.